Penzion U Čápa
Cena od: 350 Kč os./noc
Chalupa Sluníčko
Cena od: 280 Kč os./noc
Penzion Jízdárna Suchá
Cena od: 390 Kč os./noc

Historie hradu

O praotci Drslavicovi

Málokterý hrad se může pochlubit tak barvitou historií jako Potštejn. Trosky prastarých zdí jsou svědky pohádkových příběhů. Počátky Potštejna připomínají pověst o praotci Čechovi, který vystoupil na horu Říp, prohlásil, že zdejší země oplývá strdím a že je tedy vhodné, aby se zde národ usadil a založil svůj stát. Také na Potštejnsko se vydala skupina vladyků s rodinami a čeledí. Vedl ji Procek, syn Půty z Křivic, s bratrem Půtou. Zdejší hrad založili někdy po roce 1200. První písemná zmínka o stavbě je ze začátku 14. století.

O úkladných vraždách

Roku 1310 odjel Půta na sněm české šlechty do Prahy, což se stalo jemu i hradu osudné. V hlavním městě se rozhádal s německým pražským měšťanem – jistým Peregrinem Pušem – který ho při nejbližší příležitosti nechal zavraždit. „Oko za oko, zub za zub,“ řekl si Půtův syn Mikuláš a se svými kumpány připravil o život Peregrina. To se však doneslo až ke králi Janu Lucemburskému, který Mikuláše uvěznil, uvalil na něj peněžní tresty a nakonec jej poslal na pouť do Říma za spásu Peregrinovy duše.

O loupeživé bandě

Na to však hrdý Mikuláš neměl ani pomyšlení. Po návratu z vězení se vrátil na Potštejn, usadil se na hradě a stal se odbojným rytířem. S bandou zlotřilců dobýval okolní tvrze a sídla, dal střežit cesty, přepadával kupce, loupil a kradl a vymáhal výkupné. Jan Lucemburský z toho nadšený nebyl a vyslal na hrad syna, budoucího nejznámějšího českého krále – Karla IV. Aby na vzpurného Mikuláše nebyl sám, vypravil s ním na cestu královské vojko. Roku 1339 byl hrad dobyt a zpustošen. Mikuláš vypustil duši v ruinách zdiva, když byla podkopána a zřícena hradní věž. Od té doby se začalo povídat, že někde v potštejnském podzemí čeká na svého objevitele obrovský loupežnický poklad.

O znovuzrození Potštejna

Po porážce Mikuláše padl Potštejn do královských rukou. Karel IV. – nyní už jako král – na něj nezanevřel a uvědomil si jeho strategickou polohu. Potštejn byl znovu vybudován; z šlechtického sídla se stala pevnost. Ta prokázala nedobytnost roku 1432, když odolala vojskům Sirotků. Za „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad, jenž hrad koupil v polovině 15. století, se stal Potštejn spolu s nedalekými Liticemi významným sídlem. Na Potštejně byly upraveny hradby a do jakéhosi kamene byl prý vytesán latinský nápis. Tajemný kámen byl za Pernštejnů vsazen do rohu paláce a později jen zavdal přesvědčení, že kdesi ve sklepích odpočívá Mikulášův poklad. Od roku 1495 vlastnil Potštejn Vilém z Pernštejna, jeden z nejmocnějších a nejmajetnějších českých šlechticů své doby. Muž to byl moudrý a štědrý a ani Potštejn nepřišel zkrátka. Doznal tehdy nebývalého rozkvětu. Interiéry byly pohodlně vybaveny a na skále u třetí brány vznikla studna.

O pokladu a zpřístupnění

Po smrti Viléma z Pernštejna byl osud hradu zpečetěn. Jeho vnuk Jaroslav už tolik rozumu nepobral a krom toho, že neblaze proslul pronásledováním Českých bratří, vedl rozmařilý život. Zadlužil se natolik, že musel zděděné panství rozprodat – jen pro představu, majetek Pernštejnů tehdy zahrnoval víc než dvacet zámků a hradů s několika sty vesnic a desítkami měst. Poté se majitelé Potštejna střídali, hrad byl opuštěn, chátral, až nakonec zpustl v zarostlou zříceninu. V první polovině 18. století získal Potštejnsko rod Harbuval Chamaré. V té době už nebylo nepohodlné bydlení na hradě módní, tak si v obci vystavěli barokní zámek. Z rodiny se nejvíce vyznamenal Jan Antonín, který uvěřil báchorce o loupežnickém pokladě na hradě a zříceninu provrtal skrz naskrz, ale nic nenašel. Jeho příběhem se nechal inspirovat známý romanopisec Jirásek a světlo světa spatřilo literární dílo Poklad. Také díky němu se Potštejn dostal do širokého povědomí a byla projevena snaha udržet zříceninu v jakéms takéms svislému stavu. První konzervace zřícenin proběhla v roce 1930 a hrad je dodnes v rekonstrukci. Spadá pod stejnojmennou obec a v sezóně je přístupný veřejnosti.

Více o pokladu
Více o rodu Chamaré a zámku

Víte že…

Víte, že nejčastějšími hosty lyžařského střediska Bedřichov jsou mladé rodiny?  Bedřichov je vyhledávaný  i díky možnosti kombinace sjezdového lyžování s výlety na běžkách. Prochází tudy Jizerské magistrála a pravidelně odsud startuje legendární závod Jizerská 50.