Penzion U Čápa
Cena od: 350 Kč os./noc
Chalupa Sluníčko
Cena od: 280 Kč os./noc
Penzion Jízdárna Suchá
Cena od: 390 Kč os./noc

Historie hradu

O praotci Drslavicovi

Málokterý hrad se může pochlubit tak barvitou historií jako Potštejn. Trosky prastarých zdí jsou svědky pohádkových příběhů. Počátky Potštejna připomínají pověst o praotci Čechovi, který vystoupil na horu Říp, prohlásil, že zdejší země oplývá strdím a že je tedy vhodné, aby se zde národ usadil a založil svůj stát. Také na Potštejnsko se vydala skupina vladyků s rodinami a čeledí. Vedl ji Procek, syn Půty z Křivic, s bratrem Půtou. Zdejší hrad založili někdy po roce 1200. První písemná zmínka o stavbě je ze začátku 14. století.

O úkladných vraždách

Roku 1310 odjel Půta na sněm české šlechty do Prahy, což se stalo jemu i hradu osudné. V hlavním městě se rozhádal s německým pražským měšťanem – jistým Peregrinem Pušem – který ho při nejbližší příležitosti nechal zavraždit. „Oko za oko, zub za zub,“ řekl si Půtův syn Mikuláš a se svými kumpány připravil o život Peregrina. To se však doneslo až ke králi Janu Lucemburskému, který Mikuláše uvěznil, uvalil na něj peněžní tresty a nakonec jej poslal na pouť do Říma za spásu Peregrinovy duše.

O loupeživé bandě

Na to však hrdý Mikuláš neměl ani pomyšlení. Po návratu z vězení se vrátil na Potštejn, usadil se na hradě a stal se odbojným rytířem. S bandou zlotřilců dobýval okolní tvrze a sídla, dal střežit cesty, přepadával kupce, loupil a kradl a vymáhal výkupné. Jan Lucemburský z toho nadšený nebyl a vyslal na hrad syna, budoucího nejznámějšího českého krále – Karla IV. Aby na vzpurného Mikuláše nebyl sám, vypravil s ním na cestu královské vojko. Roku 1339 byl hrad dobyt a zpustošen. Mikuláš vypustil duši v ruinách zdiva, když byla podkopána a zřícena hradní věž. Od té doby se začalo povídat, že někde v potštejnském podzemí čeká na svého objevitele obrovský loupežnický poklad.

O znovuzrození Potštejna

Po porážce Mikuláše padl Potštejn do královských rukou. Karel IV. – nyní už jako král – na něj nezanevřel a uvědomil si jeho strategickou polohu. Potštejn byl znovu vybudován; z šlechtického sídla se stala pevnost. Ta prokázala nedobytnost roku 1432, když odolala vojskům Sirotků. Za „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad, jenž hrad koupil v polovině 15. století, se stal Potštejn spolu s nedalekými Liticemi významným sídlem. Na Potštejně byly upraveny hradby a do jakéhosi kamene byl prý vytesán latinský nápis. Tajemný kámen byl za Pernštejnů vsazen do rohu paláce a později jen zavdal přesvědčení, že kdesi ve sklepích odpočívá Mikulášův poklad. Od roku 1495 vlastnil Potštejn Vilém z Pernštejna, jeden z nejmocnějších a nejmajetnějších českých šlechticů své doby. Muž to byl moudrý a štědrý a ani Potštejn nepřišel zkrátka. Doznal tehdy nebývalého rozkvětu. Interiéry byly pohodlně vybaveny a na skále u třetí brány vznikla studna.

O pokladu a zpřístupnění

Po smrti Viléma z Pernštejna byl osud hradu zpečetěn. Jeho vnuk Jaroslav už tolik rozumu nepobral a krom toho, že neblaze proslul pronásledováním Českých bratří, vedl rozmařilý život. Zadlužil se natolik, že musel zděděné panství rozprodat – jen pro představu, majetek Pernštejnů tehdy zahrnoval víc než dvacet zámků a hradů s několika sty vesnic a desítkami měst. Poté se majitelé Potštejna střídali, hrad byl opuštěn, chátral, až nakonec zpustl v zarostlou zříceninu. V první polovině 18. století získal Potštejnsko rod Harbuval Chamaré. V té době už nebylo nepohodlné bydlení na hradě módní, tak si v obci vystavěli barokní zámek. Z rodiny se nejvíce vyznamenal Jan Antonín, který uvěřil báchorce o loupežnickém pokladě na hradě a zříceninu provrtal skrz naskrz, ale nic nenašel. Jeho příběhem se nechal inspirovat známý romanopisec Jirásek a světlo světa spatřilo literární dílo Poklad. Také díky němu se Potštejn dostal do širokého povědomí a byla projevena snaha udržet zříceninu v jakéms takéms svislému stavu. První konzervace zřícenin proběhla v roce 1930 a hrad je dodnes v rekonstrukci. Spadá pod stejnojmennou obec a v sezóně je přístupný veřejnosti.

Více o pokladu
Více o rodu Chamaré a zámku

Víte že…

Víte, že zámek Častolovice skrývá portrét jedné z nejošklivějších šlechtičen, které kdy žily –jisté paní Slavatové? Malíř jí prý přidal na kráse, ale když za obraz nezaplatila, přimaloval na něj šeredného psíka, do jehož tváře ukryl skutečnou podobu Slavatové.